Vyzbrojování států Visegrádu po rozpadu Varšavské smlouvy ; Armament of the Visegrad states after the collapse of the Warsaw Pact

Tato bakalářská práce se zabývá vývojem obrany států Visegrádu po rozpadu Varšavské smlouvy. Jejím cílem je zhodnocení vývoje obrany jednotlivých států, které bylo provedeno na základě následujícího postupu: teoretické vymezení problematiky zbrojení, nahlédnutí do smluv platných pro daný region zabývajících se držením konvenčních zbraní, analýza zbrojního průmyslu na území Visegrádu a analýza vyzbrojování států V4. Ve stejném sledu jsou v práci strukturovány kapitoly. Provedeným výzkumem jsem došel k závěru, že v průběhu let od rozpadu Varšavské smlouvy vznikly v rámci států Visegrádu dva rozdílné směry v otázce obrany, z nichž jedním se ubírá Polsko a druhým zbytek zemí V4. Polský stát aktivně pomáhal budovat zbrojní průmysl své země a vyzbrojoval svou armádu takovým způsobem, že docílil stavu, kdy je schopen samostatné teritoriální obrany, splňuje závazky vůči Severoatlantické alianci a úspěšně vyvažuje síly s evropskými vojensky silnými státy. Ostatní státy Visegrádu zvolily spíše pasivní přístup ke svému zbrojnímu průmyslu. Jejich výdaje na zbrojení odpovídají hlavním cílům, kterými jsou: dokončení modernizace a následné vytvoření malých ale profesionálních armád, naplňování závazků vůči NATO a dorovnávání se s ostatními členskými státy aliance. Tato práce dokazuje, že vstup do Severoatlantické aliance byl pro každý ze států V4 klíčovým momentem ve vývoji jejich obrany. Pro Polsko členství v alianci znamená utvrzení strategického spojenectví se Západem umožnění účasti na společném vývoji konvenčních zbraní. Pro ostatní země V4 slouží členství jako bezpečnostní záruka a jako motor při rozvoji obrany svých států. ; This bachelor thesis deals with the development of the defense of Visegrad states after the collapse of the Warsaw Pact. Its aim is to evaluate the development of the national defense of the individual states. The evaluation was carried out on the basis of the following procedure: theoretical definition of armaments, insight into the conventional arms control agreements in force for the region, analysis of the arms industry in Visegrad countries, and analysis of military expenditures of the V4 states. Chapters are structured in the same sequence. Through my research, I have come to the conclusion that in the years since the collapse of the Warsaw Pact, two different directions in the field of defense have emerged within the Visegrad states. Poland is heading in one direction and the rest of the V4 countries is heading the other. The Polish state actively helped to build its country's arms industry and its military expenditure reached a state where the country is capable of independent territorial defense, meeting its commitments towards North Atlantic Treaty Organization and balance of powers with military mighty states of Europe. Other Visegrad states have opted for a rather passive approach to their arms industry. Their military expenditures are in line with the main objectives: completing modernization and the subsequent creation of small but professional armies, fulfilling commitments towards NATO, and catching up with other member states. This work proves that joining the North Atlantic Treaty Organization was a key moment in the development of the defense for each of the V4 states. For Poland, NATO membership means the establishment of a strategic alliance with the West which, among other things, enables participation in the joint development of conventional weapons. For the rest of the V4 countries, membership serves as a security guarantee and as an engine in developing the defense of their states.